Můj degu cukrovku nedostane! Aneb jak je to s osmáky, diabetes a jejich výživou?


Degudrey uvádí: opravdu obsáhlý článek o cukrovce, kde zjistíte, jak to teda osmáci mají.


Je všeobecně známo, že osmáci jsou zvířata často trpící cukrovkou, že právě díky této predispozici se dostali z rukou vědců, kteří cukrovku zkoumali, do rukou nás chovatelů. Všude se dočtete, jaké má u osmáka projevy (hubnutí, nadměrné pití, šedý zákal) a jak jí předcházet.

Ale co je to cukrovka? Jak vzniká a proč právě osmáky snadno zasáhne? V tomto článku bychom vám rádi pomohli tomuto tématu více porozumět.

O CUKROVCE ÚVODEM

V první řadě, je třeba poodhalit, pár základních kamenů a pochopit, co to vlastně cukrovka je. Takže nejdřív o cukrovce obecně:
Cukrovka je nemoc, která se projevuje narušením metabolismu cukrů v těle.
Přeloženo do češtiny to znamená, že pokud máte cukrovku, tak ačkoli dodáváte tělu energii (všechna pochází z jídla - jsou to cukry, tuky, sacharidy, bílkoviny), přetvořená energie ve formě jednoduchého cukru (glukózy) si brouzdá vaším krevním řečištěm, ale nedostane se k vašim orgánům.
Jenže orgány glukózu nutně potřebují ke své funkci (je to pro ně něco jako benzín pro váš sporťák:)
Následují dvě věci - zaprvé jste unavení, protože vaše orgány přestávají fungovat (mezi nimi sítnice, která je na glukóze závislá a takto posléze vznikne šedý zákal). Zadruhé krví se vám valí zvětšující se množství glukózy, která dělá v organismu další paseku a důsledkem těchto změn jsou poškozeny ledviny1...
Bez fungujících ledvin moc dlouho nevydržíte, stejně jako bez pracujících svalů a orgánů...Podobně jako u lidí probíhá cukrovka také u všech druhů zvířat, pokud je postihne.

Tento stav samozřejmě nevznikne ze dne na den, ale onemocnění se vyvíjí postupně, třeba v rámci měsíců.


Existují dva typy cukrovky. Cukrovka 1. typu je autoimunní onemocnění (tělo znenadání samo zničí buňky produkující inzulín) a cukrovka 2. typu odvislá od způsobu výživy. Osmáci trpí právě tímto druhem cukrovky a o tom se zde bude hovořit.

O CUKROVCE PODROBNĚ - tak, aby jste porozuměli

A teď podrobněji. Aby bylo opravdu pochopitelné, je třeba popsat, jak to v těle chodí při zpracování energie a co se děje, když přichází cukrovka. Vycházím zde z údajů o lidském metabolismu, avšak principielně fungují organismy všech savců velice podobně. Osmáčí specifika přijdou na řadu později.



Zpracování energie z potravy:
Zdravý jedinec se nabaští. Žaludek potravu zpracuje a všechny látky, ze kterých vzniká energie (složité sacharidy, jednoduché sacharidy, tuky, bílkoviny) rozloží na jednodušší sacharidy a pošle dál do tenkého střeva. Z tenkého střeva se jednoduché sacharidy dostanou do krve. Z krve do jater a v játrech se většina rozloží na úplně nejjednodušší sacharid - glukózu. Z jater proudí glukóza do krevního řečiště.



Jak a kam pokračuje glukóza:
Tady přichází na řadu významná látka - inzulin. Inzulin produkuje slinivka břišní a jeho funkcí otevřít glukóze cestu do buněk.
Funguje to asi tak, že inzulín v krevním řečišti se spolu s glukózou dostává k buňkám, přilne k inzulinovým receptorům na buňce podává buňkám zprávu o přítomnosti glukózy. Buňka tak otvírá glukóze cestu dovnitř. Tuto energii (glukózu) může využít hned, nebo ji uložit na později. Takto to probíhá, pokud je vše v pořádku.




Co spouští problém a co se potom děje:
Problémy nastávají v případě, když zdravý jedinec přijímá nadměrné množství potravy bohaté na energii (zejména cukry a tuky). 

Co se děje? V těle je neustále příliš velké množství glukózy a na to reaguje slinivka produkováním odpovídajícího množství inzulinu - pro tělo příliš velkého množství inzulinu
Při takovém dlouhotrvajícím stavu, buňky přestávají na inzulin reagovat - vzniká inzulínová rezistence. Už tady se dostavuje hyperglykémie (nadbytek glukózy v krvi), přičemž paradoxně tělo samotné glukózu-energii postrádá, protože ta se nedostane k buňkám. Pokud včas nenastoupí odpovídající dieta, slinivka produkující inzulín nad její možnosti, se brzy poškodí, přestává fungovat - dál už inzulín neprodukuje, nebo jen v omezeném množství.
U člověka nastává léčba - dostává léky, které odstraňují inzulinovou rezistenci a zároveň je mu podáván inzulín, který jeho tělo už nikdy nedokáže samo produkovat.
Cukrovka je onemocnění organismu, odvislé od stravovacích návyků jedince!
(pro lepší pochopení se podívejte na toto video)


CUKROVKA JAKO DĚDIČNÁ CHOROBA

Cukrovka je geneticky dědičná choroba. To znamená co? Zejména to, že jestli takto jedinec onemocní je odvislé od toho, co dostal do vínku od předků. Respektive, že tělo některého jedince zvládne mnohem horší zacházení - v tomto případě horší stravu, než tělo jedince se zděděnou predispozicí. 
Je to vlastně jednoduchá matematika:
Když jsou
oba rodiče cukrovkáři, pravděpodobnost, že u jejich potomka nastane inzulinová rezistence a dostane cukrovku se blíží k 70%. Uzpůsobením stravy ovšem může tento okamžik podstatně oddálit nebo zmírnit následky. (Tato predispozice se v pozdním věku projeví jako "mírná stařecká cukrovka")
Pokud má cukrovku pouze jeden rodič, má potomek 30% pravděpodobnost, že cukrovku dostane a opět to závisí na stravě.2
Pokud žádný z rodičů cukrovku nemá, je zde ale stále možnost, že při nevhodné stravě se cukrovka u potomka projeví.
Je prokázáno, že na vznik cukrovky má vliv strava bohatá na energii. A s tím související obezita.

OSMÁCI A JEJICH ODLIŠNÝ INZULÍN

Konečně se dostáváme k osmáku degu.

Původní prostředí osmáků je velice chudé na potravu. Je to území, kde polovinu roku probíhá období sucha - osmáci se živí pouze suchou trávou a zbytky travních semen, během tohoto období velice hubnou. Druhou část roku probíhá období dešťů, vzrůstá tráva a převážně tou se osmáci živí. Kromě toho třeba, okusují kůru keřů.
Jak si představíte, jejich původní strava je na živiny opravdu chudá. Snad tedy proto si osmáci vyvinuli schopnost pracovat s cukry, tedy energií kterou přijímají, malinko odlišně, než většina jiných savců.
Ta odlišnost tkví v jiné struktuře osmáčího inzulinu, čehož následkem má osmáčí inzulín pouze 1-10ti procentní účinnost ve srovnání s ostatními savci!!! 
Osmáčí inzulin tedy pracuje jinak - předpokládá se, že tuto nižší schopnost inzulínu kompenzují zvýšením koncentrace inzulínu v krvi a také tak, že jejich inzulin působí pomaleji. 
(Vztáhneme-li to na předchozí informace, znamená to, že kdyby jste vedle sebe postavili malinkatého človíčka a osmáka a dali jim stejný oříšek, mělo by osmáčí tělo zaplavit 10x až 100x větší množství inzulinu, než človíčkovo. Nebo třeba potkanovo.)
Osmáci dokážou tolerovat NÍZKÉ množství cukrů-energie ve stravě. Ovšem cukry zpracovávají jinou rychlostí a jiným způsobem, než ostatní savci.


Jak tedy probíhá osmáčí zpracování energie:
Pokud osmák přijme potravu chudou na energii, například seno (všechna potrava obsahuje různé druhy cukrů, jen v odlišném množství), zvýší se jeho krevní cukry k hraničním hodnotám a na to pomalu reaguje i inzulin. Do dalšího jídla se ale cukr srovná. 


Pokud osmák příjme potravu bohatou na energii (oříšek/piškot), než jeho inzulín zareaguje vystřelí hladina cukru v jeho krvi nad maximální vhodnou hranici a jen pomalu klesá, protože inzulín má malý účinek.


Při soustavném příjmu stravy bohaté na energii:
Pokud osmák dostane další bohaté jídlo, hladina cukru nestihne klesnout a opět se dostává do červených hodnot a tak dál a tak dál. 



Vzniká tak podobný efekt, jako u člověka, kterému hrozí cukrovka - cukrů je v těle stále příliš a slinivka se snaží produkovat dostatečné množství inzulinu, ovšem bez 
dostatečného efektu. (Pomalý osmáčí inzulin nedokáže včas před bohatou krmí stáhnout hladiny na správné hodnoty a inzulínu i glukózy je v těle stále příliš). 
Pokud osmák nedostane dietu, je to jen otázka času a jeho genetických dispozicí, jak dlouho takovou zátěž jeho tělo vydrží. Vzniká hyperglykémie a následně cukrovka. 

Občasná kalorická jídla:
Pokud po energeticky vydatném jídle následují další dietní jídla, může se organizmus opět srovnat.


Ovšem zatím nebylo zjištěno, jaké dávky a kolik za sebou nebo v jakých intervalech si osmák může dovolit, aby u něj nevznikla cukrovka. Jak již bylo řečeno, významnou veličinu tu hraje genetika (to jestli předci určitého osmáka měli sklon k cukrovce, oba, jeden a nebo žádný). Problém je zde to, že předci určitého osmáka nejsou často známí, nebo, že mohli mít jiné složení stravy a tak se u nich cukrovka nemusela dostavit, ačkoliv k ní měli předpoklady. Zároveň však může onemocnět i osmák, který genetické předpoklady nemá. Doporučuje se proto preventivně vůbec NEnabízet oskmákům stravu bohatou na energii. Lépe volit dietu založenou na seně (80%), zelenině a malém množství semen (travních, nebo těch málo energetických)

Jak se cukrovka projeví
Vnější známky cukrovky jsou - přílišné pití, malátnost způsobená nedostatkem energie, naježení, šedý zákal.
Ještě před tím, se však cukrovka projeví v moči (tělo začne ve velkém vylučovat i přebytečnou glukózu) - je ji možné indikovat lakmusovými/indikačními papírky. 
Velice brzy vzniká šedý zákal - na jednom nebo obou očích. 

CUKROVKU JE NĚKDY MOŽNÉ ZVRÁTIT!
V tomto okamžiku je někdy možné ještě cukrovku zvrátit, nasazením včasné a důsledné diety. Takovému osmákovi se dokonce může zlepšit i počínající šedý zákal a také se může ještě dožít i vysokého věku!!! 
Pokud osmák na dietu nepřejde, nebo ani ta už následky nezvrátí, osmák chřadne, hubne, polehává, je naježený a brzy umírá. (někdy probíhá cukrovka velice rychle - týden až 14 dní, jindy se konec blíží i několik měsíců) Cukrovka v pokročilé fázi je již nezvratná a vždy smrtelná.


INFORMACE KE STRAVĚ 

Vybírání potravin podle obsahu energie
Každá potrava obsahuje různé druhy cukrů (jednoduché sacharidy, složité sacharidy, bílkoviny, tuky) ovšem v rozdílném množství. Jsou to ony "kalorie", které přijímáme v každém jídle. Většinou přirozeně odhadujeme, co má kalorií víc - kilo mrkve nebo kilo brambor, kilo oříšků nebo kilo zrní, kilo piškotů nebo kilo sena...Podle toho je potřeba se řídit při sestavování osmáčího jídelníčku a volit ty nejméně kalorické - nejméně výživné potraviny.



Velice důležitý GLYKEMICKÝ INDEX potravin
Glykemický index hraje významnou roli při volbě vhodné stravy. Různé potraviny v sobě mají různé druhy cukrů. Některé jsou totiž složitější, jiné jednodušší. Všechny se sice nakonec v těle rozštěpí na nejjednodušší cukr-glukózu, ovšem trvá to různě dlouho (ty jednoduché se rozkládají snadno, ty složité pomalu)
To má vliv na postup růstu hladiny cukru v těle - u potravin s nižším glykemickým indexem se složité cukry rozkládají pomaleji a pomaleji se zvedá hladina cukrů v těle - inzulin má větší čas pro zásah a hladina cukru se nevyšplhá tak vysoko, jako kdyby jedinec snědl potraviny o stejném množství energie, ale s jiným glykemickým indexem.
Nízký glykemický index = hladina cukru v krvi roste pomalu a nedosáhne příliš vysokých hodnot
Nízký glykemický index mají listová zelenina, kořenová zelenina, luštěniny a vše, co obsahuje bílkoviny, také tuk...o glykemickém indexu sena se nepíše, ale bude jeden z nejnižších.:)


Vysoký glykemický index = hladina cukru v krvi stoupá prudce a dosáhne příliš vysokých hodnot
Vysoký glykemický index mají například potraviny obsahující škroby (pšenice, žito, kukuřice, brambory a potraviny z nich vyrobené), také ovoce a potraviny obsahující cukr. U těchto potravin tedy hladina cukru prudce stoupá a osmáčí inzulin reagující pomalu, nemá šanci udržet hodnoty hladiny cukru v "zelených číslech". Jsou tedy pro osmáky nevhodné. 
Pro osmáky je tedy vzhledem k jejich málo aktivnímu inzulinu vhodné vybírat potraviny s nižším glykemickým indexem. Ale pozor!
Glykemický index potravin nemluví o tom, kolik energie potravina obsahuje, ale o tom, jakým způsobem roste křivka krevního cukru po požití té které potraviny. (třeba slunečnicové semínko má sice poměrně nízký-tedy vhodný glykemický index, ale zase je hodně energetické - takže pro osmáka vhodné pouze ve velmi malém množství, třeba jako pamlsek)


Při volbě osmáčí stravy je tedy nutné dbát zároveň na nízké kalorické hodnoty a nízký glykemický index potravy.

Vláknina
Významnou roli v trávení cukrů hraje také obsah vlákniny - v žaludku se rozpíná, jídlo se díky ní tráví pomaleji. Takže zase i hladina cukru v těle roste pomaleji - inzulín má větší čas pro zásah a hladina cukru se nevyšplhá tak vysoko, jako kdyby jedinec snědl stejné množství energie bez vlákniny.



PROČ MÁ OSMÁK SLADKÉ RÁD? Aneb rozšířené názory.


Nebezpečný názor č. 1:
Proč osmákům nepřilepšit, když jim to tak chutná? Vždyť já si taky dám občas dvojitý steak s hranolkama, zalitý Colou a nezabije mě to!
Osmáci, stejně jako všichni savci mají chuť. Jejich chuťové receptory jim kromě chutě vysílají signál, jaké složení a energetickou hodnotu má jídlo, které konzumují. Každý savec impulzivně raději zvolí potravu, která je energeticky bohatší - hodnotnější. 
V přírodě totiž jde o přežití a jak se říká, když přijde hlad, tlustí budou hubení a hubení budou studení. Jenže v přírodě se živočich s energeticky bohatou stravou setká málokdy. Proto se na ni nadšeně (tělo vyplavuje během konzumace kalorického jídla hormony štěstí) vrhne, protože mu to ušetří spoustu práce, zajistí mu to přežití hubené zimy, více síly na zplození potomků.... Pokud má tvor ale bohaté stravy přebytek, vznikají problémy (obezita, cholesterol, i ona cukrovka...). To platí pro lidi, psy, kočky a naši osmáci těmito civilizačními chorobami z nadbytku také trpí.


Protože osmák je zvíře a jeho chování je intuitivní (neužívá rozum a nekalkuluje tolik jako člověk - víc se řídí svými emocemi - tzn. vydatné jídlo = pocit štěstí), proto podobně jako dítě - pokud mu 5x denně předložíte "zeleninový salát" a vedle toho položíte pořádnou "porci dortu", vždy si vybere raději ten dort. V ten okamžik nepřemýšlí nad tím, jestli ho měl před hodinou, nebo před rokem. V hlavě mu zvoní pouze dort = štěstí. 
Je tedy na nás, kteří osmáky chováme v umělém prostředí, nabízet jim stravu takovou, která jim neublíží. Protože i nám zajisté dvojitý steak s Colou ublíží. Zvlášť, pokud si ho dáme ne jednou, ale 2x nebo 3x týdně, nebo si ho dáme každý den a ještě to proložíme nějakým tím zákuskem. Lidské tělo má ovšem to štěstí, že energii tráví o něco snáz než osmáci.

Nebezpečný názor č.2:
Problematické jsou pak názory lidí, kteří ze zkušenosti šíří, že jejich osmák se denně cpal piškoty a zajídal to obilnou směsí proloženou slunečnicovými semínky a sladkým svatojánským chlebem a dožil se osmi let.
Tito majitelé totiž měli nesmírné štěstí na zdravého osmáčka, který měl v tomto ohledu perfektní genetické dispozice. Ovšem i tak mu zakládali na problémy - které se naštěstí nakonec neprojevily. Zatím se neuskutečnil výzkum, který podložil, jaké procento osmáků (pod stejnou stravou) má k cukrovce genetické dispozice. Ovšem podle mnohých zkušeností, je to procento velice významné. 


ZÁVĚREM REPETE

Osmáci tedy nejsou přirození cukrovkáři. Bez problémů ale dokáží zpracovat pouze stravu s nízkým množstvím energie!! Při špatné skladbě potravy (vysokoenergetické) můžou cukrovkou velice snadno onemocnět. Vinu na tom má jejich poněkud odlišný inzulin, který má malou účinnost a reaguje pomaleji. Osmák, který jí soustavně vysokoenergetická jídla nedokáže srovnat hladinu cukru v těle na správné hodnoty, což má časem za následek porušení metabolismu cukrů, inzulinovou rezistenci, porušení funkce slinivky a vznik cukrovky.






zdroje:
inzulín osmáků: http://www.degutopia.co.uk/deguhealth.htm


grafy: http://www.degutopia.co.uk/degusugar.htm

http://www.angelfire.com/on4/degumania/degu_myths.html

a nesčetné množství webů o cukrovce:
http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/cukrovka-a-dedicnost-459211

http://cs.wikipedia.org/wiki/Diabetes_mellitus_2._typu

a mnohé další...

5 komentářů:

  1. Přídávám se, krásný profi článek :)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky moc za pečlivé vysvětlení. Sdílím na fb.

    OdpovědětVymazat
  3. Díky moc za pečlivé vysvětlení. Sdílím na fb.

    OdpovědětVymazat